... kdy jsem ušila svoje první něco, v čem se dá nosit něco - tašku.
Igelitky používám hodně, ne, že by byly moje oblíbené, ale z praktického hlediska, protože se všude dopravuji především po svých a zavazadlový prostor nemám (i když...). Když člověk tahá nějaké to větší množství věcí, objemnější balíčky, udělá třeba nákup, musí to nějak dotáhnout domů. Ani já nejsem výjimkou a výjimkou nejsou ani nečekané nákupy látek.
Tak jsem se rozhodla ušít si Tesí. Protože jsem ji chtěla mít opravdu bytelnou, látku jsem podžehlovala navíc tenkým vlizelínem, látka pak také krásně drží, neklouže, krásně se šije. Ouvej však přišlo ve chvíli, kdy jsem potřebovala začistit kabelku uvnitř. Musela jsem dát zavdět obcikcakování, páč zahnout látka nešla, i když jsem přesahy měla dostatečné. Kabelka je moje, látkám ani pečivu moje neumělecky začištěné švy nevadí, takže si z toho hlavu nedělám (příště...). Díky podžehlení je navíc bytelná, mohla bych v ní nosit i 5 slonů, kdyby se tam vešli. Trošku jsem jí protáhla i ouška, abych ji mohla v případě těžšího objemu hodit i na rameno.
A nosím ji dodnes, už rok, ono se to nezdá, čas děsně utíká. A je pořád jako nová, je krásná, pevná, nikde se nic nepáře (ťuky ťuky na dřevo). Mám ráda osvědčené věci a mezi ně nejen Tesí, ale i časopis Marina (Quilt) rozhodně patří.
--------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zanechání Vašeho komentáře, budu se těšit zase příště.