32) Ještě deka a budeme v přítomnu

Do hexadeky jsem se taky pustila, i když jsem tomu zpočátku opravdu moc nevěřila, přišla mi složitá. Ovšem dav strhává neskutečně rychle, tak jsem se do ní taky pustila. Hodně tomu napomohly i úžasné látky, které jsem sehnala doslova po všech ... ne čertech, ale švadlenkách. Tímto moc děkuji Hanině (ta nikdy nezklame, někdy bych tu její syslírnu chtěla vidět, ta má snad všechny látky, na které si člověk vzpomene), pak Ještěrce, která mi poslala pár kousků dokonce přes (dnes již pomyslné) hranice a také Beedrunce, které jsem se z nezdvořilosti a nedostatku času už neozvala, páč látky akorát vyšly a její nasyslené zásoby mi tím pádem bylo líto nabourat.

Stříhání bylo o dost lepší a rychlejší, udělala jsem si šablonu, pak ji obkreslovala na látky a stříhala nůžkama - pro mě určitě lepší pomocník než v tomto případě podložka, pravítko a řezací kolečko. Největší oříšek pro mě bylo poskládat šestiúhelníky tak, abych byla spokojená. Symetrie díky nerovnoměrnosti druhů a barev látek nepřicházela v úvahu, proto přišla strategie v podobě náhodného "hození" šestiúhelníku "do placu" tak, aby případní sousedé nebyli stejné barvy a stejného vzoru. Po dvou hodinách takového "hraní" jsem došla ke zjištění, že tato strategie nebude nejvhodnější a je s mými omezenými zásobami látek zcela nemožná, neboť každý šestiúhelník má 6 stran a aby nesousedil se stejně barveným kamarádem, když jsem měla 4 barvy... Tak přišel na řadu pocit z barevného "sladění" jednotlivých dílků a vznikl top deky. Tady je

Už nějakou dobu je deka v pokročilejším stadiu výroby, došlo na prošívání (velké vrstvy), následné párání (právě díky vysoké vrstvě a nepěknému křivému prošití) a následně znovusešpendlení (tenší vrstvy) a následnému prošívání od středu deky, pouze po obvodu každého šestiúhelníku. Tentokrát by bylo také vhodné nějaké to páráníčko, ale už na to kašlu, mám aso 5 šestiúhelníků prošitých a deka čeká na svůj čas. Vzhledem k tomu, že po stěhování máme "doma" (zatím pouze abstraktní výraz pro to, v čem žijeme) binec, tak si deka ještě chvíli počká, ale věřím, že její čas přijde. Budu se do ní každý večer pak u telky chumlat :o), už teď je totiž teploučká a heboučká a při prošívání mě hřeje až moc.