3. září 2012

60) Kapsář

Vyvstekaná až běda vkládám kapsář pro moji ségru. Jsem se při tomhle šití zařekla, že už NIKDY NIC jí na přání šít nebudu. Po včerejším ušití téměř celého kapsáře jsem měla fajn pocit, líbil se mi, šití ani mě, ani stroj moc nebolelo a hlavně mi to celkem uteklo, i když jsem musela jednotlivé panýlky s tím jídlem aplikačně přišívat. Jinak by totiž kapsičky byly strašně malinké a navíc rovné, takže by se tam nevešel ani prst. Ségře to nevadilo, ale já přece nebudu něco takového šít (1.).
Dneska ráno jsem se rozmýšlela, jaký lem na kapsář dát. Tak jsem se zeptala sestry, jestli můžu béžovou s puntíkama a ona na to, že puntíky NE, že ty úplně nenávidí (2.).
Tak jsem to dost dobře asi nepochopila, páč jsem měla před sebou ušitej kapsář a z puntíkované růžové látky, kterou si sama při minulé návštěvě zde vybrala. No divila se. A to jsem jí ještě musela říct, že uvnitř kapes, je ta béžová s puntíčkama, který ona nenávidí (3.).
Už jsem viděla, jak pářu a pářu a odaplikačnívám ty panýlky s prominutím se žrádýlkem a přišívám je znovu na nějakou víc jí líbivou látku. Tak mi bylo řečeno, že lem už je jí úplně jedno (4.), že teda ať tam jsou klidně i puntíky, když už jsou všude.
Když jsem se pustila do lemu, lezly mi tam furt ty blbě vystupující kapsy (nevíte, koho  napadlo udělat z placatých kapes ty nařasené??? 5.)
Tak jsem se opravdu na-štvala neskutečným způsobem, vzala látku, našila ji shora a kapsář protočila. Při protáčení jsem si samozřejmě pár kapes ještě vzala do švu (6.)
a aby toho nebylo  málo, tak i to ucho (7.), za který kapsář visí. Párala jsem párala, protáčela, protáčela a nadávala a nadávala, že už nikdy více.
Si říkáte, že to jsou prkotinky... jenomže, když jsem si řekla, že jediný materiál, který mi byl na kapsář dán, bylo těch 9 panýlku s tím žrádlem (8.), tak jsem šla vážně do kolen a říkám si, už NIKDY více. To je jako s tou polívkou, právě ji vařím, ze šutrů a přidala jsem tam vodu, maso, sůl, pepř, zeleninu, bujon ...

--- A koho zajímá, co jsou ta čísla v závorkách, to je číslování, kolikrát jsem se při šití jednoho kapsáře na-štvala. ---

4 komentáře:

  1. Krásný kapsář, určitě udělá moc radosti a to pak bude kompenzace za to na-štvání :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ten mi normálně dělá chutě.... asi poběžim do cukrárny:-)))

    OdpovědětVymazat
  3. Tak ten je úchvatný, slaďoučký.....úplně jsem dostala chuť na něco dobrého a sladkého...:-D

    OdpovědětVymazat
  4. Pavli, ten mi nějak unikl, je úplně k sežrání. U čtení jsem se musela smát, vypadalo to, že ta čísla jsou jako v televizi pípání :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za zanechání Vašeho komentáře, budu se těšit zase příště.