72) Ohlédnutí za listopadem

Hlásím se po delší odmlce. Chození do práce mi zabírá více času, než jsem si původně myslela a možná i připouštěla. Tím spíš se těším na prosinec, který bude díky dovolené přece jen trochu volnější.

Co se ale za poslední měsíc odehrálo u nás nového?

Nemohu opomenout Památku zesnulých, která se mně bohužel postupem času čím dál víc osobněji dotýká, a dokonce podzim celkově a právě listopad je i vždy vzpomínkou na mé blízké, co už "odešli". Tím spíš přípravu neberu na lehkou váhu. Letos jsem tvořila věneček nejen na památku, ale také už trochu vánočně laděný, protože tyhle moje látkové věnce vydrží opravdu až půl roku. Vždy ho pěkně zabalím do celofánu a je ozdobou až do jara, kdy ho vystřídá nějaký svěžejší, většinou zeleně laděný brácha.

Den po polovině měsíce jsem si do paměti vryla o jedničku vyšší číslo mého věku a udělala si radost koupí nového fotoaparátu. Jak jsem si z prvu myslela, že ho nevyužiju, je to můj miláček a tak ve volných chvílích, většinou o víkendu, když je světlo, páč jinak odjíždíme a přijíždíme do a z práce za tmy, fotím. Velký dík patří i mým spolupracovníkům, kteří přispěli na další pro mě "potřebné" věci a obdarovali mě nádhernou květinou.

Třetí týden listopadu byl ve znamení práce, káceli jsme 2 smrky, jediné stromy, které jsme měli na pozemku. Srdce krvácelo, ovšem strach z případného spadení 30ti metrových kmenů na náš domek byl silnější. Navíc z jehličí je opravdu binec a přináši nemalé problémy. Ovšem koukat na kácení stromů, které stojí 2 metry od domu, 2 metry od plotu, když stromy nelze položit na žádnou světovou stranu, to je opravdu obrovský zážitek. Občas se i srdce zastavilo, člověk raději ani nedýchal. Dřevo nepřijde na zmar, jednu špičku si nacháme jako vánoční stromeček, chvojí jsme darovali obci na výzdobu, některé si pobrali i sousedé a já si s nimi zakryju kytičky, aby mi přes zimu nezmrzly.

A abych taky něco spíchla, tak jsem se rychlo rychle zabavila pouzdýrkem, kosmetickou taštičkou, prostě oddechovkou nejen na šminky (k prodeji na www.fler.cz/painka).

A jak jsem právě s hrůzou zjistila, máme tu opět advent, tak konec kecání a já jdu zdobit nějakej ten adventní věnec. A že chci mít příští jaro trochu veselejší, ještě musím zasadit cibulky tulipánů. A jak tak koukám na hodiny, už abych chystala oběd. A to nám ještě dneska přivezou palubky na podlahu... a ... a ...

Mám já čas na šití?