A že ty se teda za poslední měsíc sakra rozšířily.
Z ložnice, která byla zpočátku naším celodenním útočištěm, jsme se lehce přesunuli do kuchyně a vybudovali hrací koutek v dětském pokojíčku. Ten se však zatím moc neujal (když rodiče se neustále od hraní vzdalují a dělají pořád cosi v té kuchyni), takže jsme se rozplazili do kuchyně, později - už po 4 - se s přehledem přesunujeme do ložnice, nebo kuchyně, kde se zrovna pohybují rodičové a kde je zrovna potřeba něco pomontovat. V posledním týdnu se však ukázala býti nejzajímavější ta nejmenší místnůstka za ložnicí, překypující zajímavými a zakázanými věcmi.
Z ložnice, která byla zpočátku naším celodenním útočištěm, jsme se lehce přesunuli do kuchyně a vybudovali hrací koutek v dětském pokojíčku. Ten se však zatím moc neujal (když rodiče se neustále od hraní vzdalují a dělají pořád cosi v té kuchyni), takže jsme se rozplazili do kuchyně, později - už po 4 - se s přehledem přesunujeme do ložnice, nebo kuchyně, kde se zrovna pohybují rodičové a kde je zrovna potřeba něco pomontovat. V posledním týdnu se však ukázala býti nejzajímavější ta nejmenší místnůstka za ložnicí, překypující zajímavými a zakázanými věcmi.
Posledních pár dní tedy kromě menších šicích úkonů dávám na odiv krabice plné barevných bavlnek, stužek, přízí, zbytků látek ... A jelikož naše Lucinka je vynalézavé a zvědavá, za pomoci té největší krabice si po dílně už chodí, ono je taky z té její "výšky" toho už trochu víc vidět.
A že je to tulítko tulivé a často tahá za nohavice, musela jsem ji už seznámit s šicím strojem v akci.
Můj pravýtvor v podobě muchlátka se s odstupem času ukazál býti nezbytným (malá bez něj nedá ani ránu a díky němu poznáme, že už chce fakt spinkat a že už fakt spinkat bude a nedělá si z nás jen šprťóchlata), musela jsem stříhnout na druhé, které bude to prvně šité nahrazovat v případě jeho indispozice (upatlání od všelijakých barevných příkrmů a té specifické "miminkovské vůně"), aby stihlo v klidu po vyprání uschnout (zatím se to totiž ani jednou nepovedlo - myslím to uschnutí, jinak jsme už samozřejmě muchlátko "párkrát" za těch 10 měsíců vyprali ;o). A protože matka je natvrdlejší než natvrdlá, vyprdla se na stužky a zadní stranu ušila z nové dobře vypadající látky s kočičkama, aby dítko mělo pestrý výběr., tak bylo nové muchlátko odmítnuto, dokonce vhazováno do FUJ (koše) a zrovna schnoucí, totálně mokré, staré muchlátko bylo rázně vyžadováno ... A tak matka opět zasedla ku stroji, tentokráte už s netrpělivým dítkem v náručí, opatrně, aby dítě nepřišila k výtvoru, a světe div se, zvědavka zvědavá koukala, poslouchala a ještě než stihl stroj odstřihnout poslední nitku, už se tulila k novému, téměř stejně vyhlížejícímu muchlátku. Práce na 10 minut, avšak uklízení dílny po hrajícím si děcku se vždycky protáhne (a zítra to stejně zase rozhází a přehází a ožužle a zašantročí a ...).
A že je to tulítko tulivé a často tahá za nohavice, musela jsem ji už seznámit s šicím strojem v akci.
Můj pravýtvor v podobě muchlátka se s odstupem času ukazál býti nezbytným (malá bez něj nedá ani ránu a díky němu poznáme, že už chce fakt spinkat a že už fakt spinkat bude a nedělá si z nás jen šprťóchlata), musela jsem stříhnout na druhé, které bude to prvně šité nahrazovat v případě jeho indispozice (upatlání od všelijakých barevných příkrmů a té specifické "miminkovské vůně"), aby stihlo v klidu po vyprání uschnout (zatím se to totiž ani jednou nepovedlo - myslím to uschnutí, jinak jsme už samozřejmě muchlátko "párkrát" za těch 10 měsíců vyprali ;o). A protože matka je natvrdlejší než natvrdlá, vyprdla se na stužky a zadní stranu ušila z nové dobře vypadající látky s kočičkama, aby dítko mělo pestrý výběr., tak bylo nové muchlátko odmítnuto, dokonce vhazováno do FUJ (koše) a zrovna schnoucí, totálně mokré, staré muchlátko bylo rázně vyžadováno ... A tak matka opět zasedla ku stroji, tentokráte už s netrpělivým dítkem v náručí, opatrně, aby dítě nepřišila k výtvoru, a světe div se, zvědavka zvědavá koukala, poslouchala a ještě než stihl stroj odstřihnout poslední nitku, už se tulila k novému, téměř stejně vyhlížejícímu muchlátku. Práce na 10 minut, avšak uklízení dílny po hrajícím si děcku se vždycky protáhne (a zítra to stejně zase rozhází a přehází a ožužle a zašantročí a ...).
A není hezčího pocitu pro matku, než když někdo ty její výtvory dokáže fakt ocenit.
A protože matka potřebuje i trochu relaxovat, aby jí vlasy samovolně nevypadaly (nesamovolně jsou jí stejně vytrhávány), zvládla ve volných chvilkách ušít i na přání kapsář a tady je. Na focení nějak nebyl čas, byl už večer, druhý den předání a navíc jsem to tentokrát musela stihnout, než se dítko z bodu A (dětského pokoje) dostane do bodu B (ložnice, kde jsem fotila), páč to už bych ho fakt nevyfotila (i tak byla rychlejší, viz foto s červeným mrakem, a to nemluvím o tom, že se mi přisála na jeden knoflík).
Jinak původně vypadal kapsář takto, byl určen do stejného dětského pokoje, jako už tento dávno šitý. Šila jsem ze stejných látek, ale ta světle modrá se mi nějak moc skryla v kapsách. A protože jsem to nemohla přenést přes srdce, že nový kapsář vyhlíží docela jinak, už sešitý, prošitý k vatelínu, jsem jej začala párat (člověk by neřekl, kolik za jedno takové šití udělá stehů...).
Pavli moc krásně se to čte ♥
OdpovědětVymazatDíky, Leni, zrovna Tebe moc ráda "vidím".
VymazatAhojky Pavlínko :o))),koukám ,že ti roste parťačka :)),je krásňoučká a roste jako z vody ...zdravím vás obě ♥♥♥
OdpovědětVymazatDěkujeme mockrát, já pravidelně obdivuju a čtu Tvé příspěvky na FCBK. Šikovná jsi.
VymazatAle to je šikovná pomocnice. Pavlí, ta malá roste jako z vody...
OdpovědětVymazatJo a super počteníčko :-)
Jj, jako z vody, tu prubneme pořádně co nevidět ;o) A díky za dočtení až do konce, ale zase po tak dlouhé době to snad šlo samo. Pozdravuj vnoučátka a Eli.
VymazatHezky jsem si početla a malá je princezna. Za pár let už u vás budou vrčet stroje dva :)
OdpovědětVymazatDěkuji. Snad budou, aby ji nebavilo je jen "montovat" ;o) po tatínkovi.
VymazatOna už je taaaaaaak veliká, mě podrž! Tak jen tak dál, ať máš brzy parťačku u stroje!!! ;-)
OdpovědětVymazatJJ, Luci, je taaaak "velká", naštěstí ještě pořád dost malá. I když se nad tím člověk zamyslí, půlku mojí výšky už by pomalu mít měla ;o)
VymazatPavli, zo srdca vás zdravím, kocky zlaté. Je toto vôbec môžne, ako ten čas letí, tak dobre som sa pobavila na tvojom príspevku, veru tvoriť pri drobcoch je fakt ako o preteky, ja ešte stále po vypusteni najmenšieho do dielne mam na ďalšiu pol hodku upratovanie ☺ Mala je veľmi zlata a ako vidím, rastie vám na krásnu malu slečinku. Držte sa!
OdpovědětVymazatAhoj Zuzi, moc ráda Tě vidím a děkujeme za krásný komentík. Moc zdravím.
VymazatAhoj Pavli, koukám, že se vůbec nenudíte a "sportujete" o sto šest. ;-)Lucinka je kouzelné sluníčko. Chválím nádherný kapsář. Mám prosbu. Chtěla bych ušít takového muchlíka pro mimi, jak ho máš velký a něčím jsi vnitřek vypnila? Moc, moc děkuju. ♥ Mějte se fajn, užívejte si... :-)
OdpovědětVymazatAhoj Dáši, nenudíme se ani chvíli, to je fakt ;o) A k Tvému dotazu, muchlátko je šito z minky (přední strana), sešity různé barvy k sobě, a zadní strana z bavlněného úpletu (českého ne extra pružícího - 100% bavlna), aby bylo poddajnější. Z klasické bavlněné látky bylo takové "škrobenější", ale ničemu to nevadilo. Jen mi přišlo, že na menší tvářičce se hůř muchlalo, že látka držela jakoby rovně a nepřizpůsobila se tvářičce a nezapadla třeba k očičku, které si my tak rády mneme před usnutím. A výztuha žádná, bohatě stačí to minky, které je nadýchané, stačil by bohatě i fleece. A velikost je nyní konečná cca 25 cm (nejdřív bylo menší, ale s rostoucím dítkem jsem musela obstřihnout a přidělat okraje, aby se zvětšilo a taky se zvětšila škála barev minky, co jsem měla doma). Tahle velikost si myslím, že je vyhovující pro prťata. Těch 25 cm je základ, se stužkama to samozřejmě bude asi víc. Krásně vychází na každou stranu 3 stužky - ale bacha, pořádně přišít k základu látky a pak teprve obšívat a protáčet, jinak se ty stužky hodně rády třepí (nejen saténové, ale i vzorovky). U toho druhého jsem to neudělala a už máme vytržený 2 stužky.
VymazatAhoj Pavli, moc Ti děkuji za vyčerpávající odpověď. ♥ Mějte se hezky. :-)
VymazatAhoj Pavli, vidím, že se pomalu vracíš ke krásnému tvoření. Kapsář je moc hezký a malá je moc šikovná ♥ Ať se Ti daří ♥ pa Hana
OdpovědětVymazat