34) Na rozloučenou

Tak jsem včera uzavřela jednu kapitolu svého života. Odevzdala klíče od rodného domu, ve kterém jsem strávila celých 27 let. V pátek při dodělávkách na bytě jsem dostala od sousedky, jediné, co tam ještě zbyla a také se bude co nevidět stěhovat, balíček - donesla mi ho mamka, prý, že se mi bude snad časem hodit - pletené mini ponožečky (doufám, že bude a dárek mě opravdu dojal). A protože jsem to i já cítila stejně, že se musím "nějak" rozloučit, vznikl všera mini polštářek, jehelníček, nebo jakýsi "památníček" pro paní sousedku. Před týdnem jí umřela její parťačka, 13letá kočka Mikinka. Byla černá, s bílým konečkem ocasu. Tak se vymýšlení dárku na rozloučenou tak nějak nabídlo samo...