18. srpna 2015

151) Prázdninově neprázdninově

Byť se zdá, že lelkujeme (a ono tomu opravdu po většinu dní tak je), není tomu tak. Usilovně "pracujeme". Bohužel náušky z minulého příspěvku se ukázaly býti po sundání čepičky nepublikovatelnými, neboť se paní doktorka krapet (víc) utla a jednu náušku píchla někam hodně vysoko, tak dnešní příspěvek bude spíše šicí. Ale už máme ouško "spravené" a děláme parádu, byť s jednou dírkou píchlou, s druhou nastřelenou, ale hlavně, že relativně (jsem občas detailista) na stejném místě na obou ouškách. Jinak jsme naštěstí žádné pohromy řešit nemuseli a po kousíčkách, co malá spala, se i právě šilo.

V polovině prvního prázdninového měsíce jsme absolvovaly s Lucinkou návštěvu u kolegyně a kamarádky v jednom, navíc měla i se synkem po narozeninách, tak jsem musela něco alespoň malého ke kupovaným dárkům spáchat. A spáchala, tatínek hlídal a i když jsem si to hlídání představovala trochu jinak, záměr se zdařil a dárky snad radost udělaly.

Takže něco málo pro moji hostitelku - ubrus s podšálky - a jejího synka, který se už co nevidět chystá do školy - první peněženka na drobásky.


Pak se konečně dostala na řadu moje dlouho plánovaná taška. Moje nákupka už dosluhuje, tak bylo potřeba zasednout ke stroji a nějakou spáchat. Když se mi zadařilo i trochu poklidit v dílně, mezi látkami jsem našla panýlek s ptáčkem. Ptáček mi nic moc neříkal, ale uchvátila mě ta modrá barva. Nejdřív byl v plánu jehelníček, že jako dobrá a krásná rychlovka. Pak se mi pod ruku přimotala další nově koupená látka, perfektně se mi k panýlku líbila. No a vzpomněla jsem si na flitry, že by to nemuselo vypadat zle a pak jsem si říkala, že na jehelníček je to fakt škoda a že jehelníček vlastně ani pořádně neumím používat ... tak jsem si vzpomněla, že vlastně potřebuju tu nákupku a bylo jasno. Když jsem ovšem začala šít z rifloviny, přišlo mi líto ji tahat jen pro rohlíky tady u nás v "Prdelkovicích", kde na mě koukaj trochu divně, když si vyjdu hezky oblečená do sámošky pro 15 čerstvých rohlíků v 11 hod. dopoledne v šátku s malou na hrudi (ale už jsem si zvykla). Tak jsem si říkala, ještě k tomu taková taška... Takže jsem si vymyslela taško-kabelku na všestranné využití, nakonec i došila asi 5 vnitřních kapes, karabinku na klíče, 2 vnější kapsy, jednu vepředu... a protože nejsem se zipy moc kamarádka (nerada šiju a ještě víc nerada je otvírám a zavírám na kabelkách), byla v plánu i nějaká klopa a ucha do ruk i jedno ucho přes tělo. Na šití nebylo tolik času, tak jsem vždy před spaním vymýšlela, jak ji ušít. A došila jsem ji minulý víkend... Jen pořád nevím, zda půjde k někomu do světa, nebo si ji nechám. Přece jen mi na těch 15 rohlíků tady u nás přijde docela nóbl ;o)


A aby toho nebylo tento měsíc málo, zakoukala jsem se do šitých koníčků na netu, vymyslela si střih, ten čmárnula na papír a zkušební verzi ušila. První pokus vůbec nedopadl nejhůř a malé se koník líbí, a to je hlavní, že?


A ještě bych málem zapomněla na sadu čepičky s kaťatama pro čerstvě narozeného Josífka. Taky potomek šikovné švadlenky. Inu, pěkně se rozrůstáme. Pózovala ta naše ...

3 komentáře:

  1. Ahoj Pavli, ty jsi pilná jako včelička. Samá krása! :-) Kabelka vypadá úžasně, pěkně sladěno, dobře vymyšleno, s koníkem bude Lucinka pást, jde jí to moc dobře... ;-) Soupravička jistě uděala radost. Mějte se báječně! D. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Pavli, krásné. Jsi šikula. Krása, krása, krása.
    Krásné dny
    Duhová Katka alias Štístko :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherné věcičky...miminko kouzelné...koník povedený...tři roky jsem tu nebyla a vidím, že jsi se totálně zdokonalila. Možná, když zalovíš hodně hluboko v paměti, tak si na mne a můj blog vzpomeneš. Teď jen ze je prazdnotou a na stroj se práší...je mi to hanba, když vidím tu krásu u Tebe..

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš milý komentář a budu se těšit, když zase nakouknete.