1) Vítejte u Painky

Moc vítám všechny nově příchozí i "staré" dobré známé, ty obzvlášť, neboť momentálně navštěvují už můj druhý web, a to během 24 hodin (moc si jich za to vážím). "Starý" web mi začal být po dvou dnech mého povídání a cpaní fotek malý, tak jsem nakonec tady (snad nebudu litovat).

A kdo nově příchozí vlastně vítá?

Jedna holka se zelenýma očima, menšího vzrůstu, tmavých kratších vlasů, výbušné povahy, ovšem se srdcem na dlani a chutí stále něco tvořit.

Začali mi říkat, říkají mi, já si nechávám říkat a švadlenky srocené kolem časopisu Marina (http://www.belletfabrics.cz/) mě znají pod přezdívkou "Painka". Ono se to od mého pravého jména tolik neliší, takže na to i dobře slyším.

Dále je poměrně známá moje ikonka modrého slona. A proč zrovna modrý slon? Obrázek vychází z mého prvního a asi i posledního valstního střihu. Cesta k modrému slonovi nebyla dlouhá, vzala jsem svůj střih, načrtla nového malého slona, naskenovala a poslala ho jedné šikovné paní, aby mi vyrobila štítky do švu (http://www.fler.cz/grafickydyzajn/), a ta místo obrasu mého slona využila jeho "výplně" a vybarvila ji modrou barvou na mé přání (miluju modrou barvu a všechny její odstíny).

Teď už mě znáte i vy. A proč vznikly tyto stránky? Mám potřebu se někam uchylovat, někde se vypsat, pochlubit se. Jsem ráda svojí paní. Tyto stránky bych chtěla věnovat především (ale rozhodně ne JEN) svému koníčku, kterému v posledních dvou letech věnuji svůj volný čas. Je to především strojové šití z těch pro mě nejkrásnějších látek, někdy nepohrdnu svojí pravačkou s jehličkou a jedu pěkně růčo, a nesmím zapomenout také na další zábavičku v podobě vyšívacího stroje.

Byla bych ráda, kdyby se tyto stránky staly místem, kam by se člověk rád a často vracel, kde by načerpal nejen inspiraci, ale i energii, třeba jen z koukání, tak jako energii čerpám já u šicího stroje. Třeba si i vy řeknete to, co já před dvěma lety, proč vlastně nemám šicí stroj, a pořídíte si ho. Šití a koukání na ušité skvosty většiny šikulek je totiž strašně návykové. Pokud máte strach o svoje penízky, nakukujte polehoučku, potichoučku s jedním očkem přivřeným, jak vás totiž svět látek, šití a nití lapne, není úniku. Najednou vám přijde obyčejná nit neobyčejná, v látce vidíte poklad a doma musíte mít plné skříně látek a přesto máte pocit, že vlastně není, z čeho šít. Takový je svět švadlenek Marinek.

A kdo jsou vlastně Marinky? Už v úvodu jsem se zmínila, že to jsou prima ženské (nejen ženy), pravidelné čtenářky časopisu Marina. Je to jedinečný časopis vydávaný každý měsíc (mimo prázdniny) malým rodinným týmem lidiček. Vřele doporučuju si prohlédnout www.bellet.cz.